úterý, listopadu 30, 2004

Pozustatky Anasazijské kultury

Skalní palác v Mesa Verde byl vybudován asi ve 12.stol.n.l. Obyvatelé Mesa Verde byli zemědělci, kteří žili z malých výnosů svahových políček, jejichž zbytky lze dodnes spatřit v okolí Mesa Verde. Skalní palác má kolem 400 místností, z nichž asi 25 jsou kivy (kruhové obřadní místnosti). Místnosti jsou malé, s nízkými stropy, kruhového či obdélníkového půdorysu. Patra byla propojena žebříky. Archeologové nevědí, za jakým účelem byly zřízeny kamenné věže u těchto puebel. Jsou tu domněnky o tom, že to byly astronomické pozorovatelny či ochranné věže proti nepřátelům Pevnost byla opuštěna za velkého sucha ve 14.stol.
Dalším významným střediskem Anasazijské kultury byl kaňon de Chelly. Stejně jako u Mesa Verde, i zde byly ve 12.stol. vybudovány pevnosti pod skalními útesy kaňonu. Na 30 km dlouhém úseku kaňonu de Chelly bylo vybudováno na 150 skalních obydlí. Jsou postavena z pískovcových bloků stěn kaňonu a pálených cihel adobe. Některá obydlí jsou dosti malá. Mohlo v nich žít 30 - 40 obyvatel. Kromě obytných místností tu jsou i skladovací prostory a kivy. Většina pevnůstek byla chráněna převislými útesy a obrácena na jih. Proto v nich bylo v létě chladno a v zimě teplo.
Přesto největším střediskem Anasazijské kultury bývalo pueblo Bonito ležící v kaňonu Chaco. Kaňon Chaco leží na jihu státu Nové Mexiko, 150 kilometrů na jihovýchod od Mesa Verde. V průběhu let 900 - 1100 n.l. zde lid Anasazijské kultury vybudoval 12 obrovských měst, v nichž žilo na tisíce lidí. Všechna puebel byla stavěna z kamene a cihel adobe. Města mezi sebou spojovala široká síť cest, které vedli od Mexického zálivu až k pobřeží Tichého oceánu.
I lid Anasazijské kultury byl velmi zručnými řemeslníky a vyráběl překrásné ozdoby z lastur, mědi, tyrkysu a jantaru. Mimo jiné to byli výborní hrnčíři, tkalci a košíkáři.
Nejvýznamnějším pueblem v této oblasti je pueblo Bonito. Ve španělštině to znamená „hezké město“. Město je obráceno k jihu, směrem k řece Chaco. Má půlkruhový půdorys, přičemž svou zadní stěnou se tiskne k útesům kaňonu. Uprostřed je centrální náměstí. V něm bylo zapuštěno několik kruhových kiv. Okolo něho se rozkládá obrovská jednolitá stavba budov, které celkem pojali přes 800 místností. Celé pueblo bylo několika patrové. Střechy nižších pater tvořily otevřené terasy pro vyšší patra. Jak se pueblo rozrůstalo, počaly se místnosti zadního traktu uzavírat, až z nich vznikly temné místnosti se vstupem střechou. Pravděpodobně sloužily jako sklady. Obytné místnosti byly větší a měly omítnuté stěny. Ohniště byla zřejmě jen v několika místnostech, obyčejně se vařilo na terasách. Pueblo bylo dokonale řešeno i z obranného hlediska, i přesto, že mu teoreticky nemohlo hrozit žádné nebezpečí. Apačové a Navahové, kteří v pozdější době napadali a pustošili puebla, pueblo Bonito v době plné slávy nezažili. Přesto čelní zdi spodních pater postrádaly okna a původní vstupní brána byla zúžena až nakonec zmizela úplně a do puebla se dalo dostat pouze po žebřících, které se daly vytáhnout.
Kolem let 1276-1299 došlo k velkému období sucha. Úroda usychala a život na celém jihozápadě se počal hroutit. Od počátku 14.stol. se lid odstěhoval do úrodnějších oblastí a Anasazijská kultura se spolu s obrovskými puebly stala minulostí. Jedinými jejími nositeli se stali Indiáni kmene Zuni, kterých dnes na jihozápadě žije asi 5700.

Kultura Anasazijská

Třetí kulturou, která se však objevila, poněkud déle než obě předchozí, je kultura Anasazijská. Lid Anasazijské kultury se usadil v oblasti středního toku řeky Colorado. Před rokem 700 n.l. opustili jeskynní příbytky a počali stavět obrovské domy z kamenů a cihel. Těmto domům, někdy o stovkách místností, se později začalo říkat „puebla“. Už v letech 100 př.n.l. - 700 n.l. se zde objevila kultura tzv. Košíkářů, která byla do značné míry ovlivněna právě Mogollskou kulturou. Období od 8.stol. je nazýváno kulturou puebel. Od té doby vznikaly nejvýznamnější památky této kultury - Puebla ; jako je například Mesa Verde, kaňon de Chelly či Pueblo Bonito v kaňonu Chaco, které bylo největším předkolumbovským střediskem jihozápadní oblasti s 1200 obyvateli.

úterý, listopadu 23, 2004

Hohokamská a Mogollská kultura

Mnislav Zelený uvádí, že lid Hohokamské kultury znal techniku leptání a zpracování zlata (Mnislav Zelený, Indiánská encyklopedie, str. 56 (pojem Hohokamská kultura)) ! Indiáni kmene Pima jsou považovány za potomky lidu Hohokamské kultury.
Ve stejné době se v hornaté oblasti na hranicích dnešního Texasu, Utahu a Mexika, začala pod vlivem bývalé Cochiské kultury vyvíjet kultura Mogollská. Lid Mogollské kultury zprvu obýval podzemní domy, kolem roku 1000 n.l. začal budovat několikapatrové kamenné a cihlové domy, které měli často i přes 100 místností. Jejich součástí byly i kruhové obřadní místnosti „kivy“. Kultura Mogollská upadla v 12.stol. nájezdy Apačů a Navahů. Za potomky tvůrců Mogollské kultury považujeme Indiány kmene Zuni.

Jihozápad

Adenské a Hopewellská kultura spolu s Mississippskou kulturou se rozvíjeli na východě a jihovýchodě území dnešních států. Přenesme se teď však poněkud na jihozápad, do oblasti dnešních států Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Zde se do roku 1000 př.n.l. udržovali tzv. „pouštní tradice“ a Cochiská kultura. Lidé zde byli také zemědělci a pěstitelé kukuřice, stejně jako na východě, ale měli poněkud tvrdší podmínky.
Na jihozápadě, kolem řek Salt a Gila v jižní Arizoně, sídlil lid, který kolem roku 100 př.n.l. vytvořil Hohokamskou kulturu. Tito zemědělci a zruční řemeslníci budovali ohromné sítě zavlažovacích kanálů, díky nimž měli tak úrodnou půdu, že mohli sklízet dvakrát do roka. Lid Hohokamské kultury stavěl domy z proutí a hlíny, později z „adoby“ - blátěných cihel sušených na slunci.

pondělí, listopadu 15, 2004

Kultura Mississippská c.2

Druhým známým městem je tzv. „Smaragdový pahorek“, který leží na jihu Mississippské nížiny. Byl postaven kolem roku 800 n.l.(Marion Woodová, Předkolumbovská Amerika, str. 6 a 29). V 18.stol. toto území ovládal kmen Načézů, kteří byli s největší pravděpodobností potomky dávné civilizace. Setkání Načézů s Evropany zcela rozvrátilo jejich způsob života. Postupné nemoce a války zcela vyhladili tento kmen. Předpokládá se, že se u nich zachovala nejen kultura, ale i rodové zřízení, protože ještě počátkem 18.stol., po objevení Francouzi, měl náčelník absolutní moc a byl nazýván „Velké slunce“. Bydlel na vrcholu nejvyšší pyramidy hned vedle chrámové mohyly. Vládl za pomoci své matky „Bílé ženy“, bratří a sester „Sluncí“. Slunce byla nejvyšší vládnoucí třída, po nich následovali „Urození“, „Honorace“ a obyčejný lid zvaný „smraďoši“. Pokud člověk obětoval při smrti „Velkého Slunce“ dítě, mohl za odměnu postoupit o jeden stupínek na společenském žebříčku. Je pozoruhodné, jak rozdílný byl společenský vývoj kmenů v téže době na jediném kontinentu.

čtvrtek, listopadu 04, 2004

Kultura Mississippská

Na Adenskou a Hopewellskou kulturu navázala kultura Mississippská. Ta se počala objevovat kolem roku 700 n.l. v povodí Mississippi a do roku 1200 se rozšířila od Appalačského pohoří po hranici Východních lesů a Velkých prérií. Byla to kultura „stavitelů chrámových mohyl“. Lid této kultury byl pravděpodobně ovlivněn Mezoamerikou, kde v této době kvetly říše Mayů a Toltéků. Ti stavěli chrámové pyramidy, které se asi staly předlohou pro „stavitele chrámových mohyl“.
Lid Mississippské kultury byl také zemědělsky založený. Pěstoval však mnohem odolnější odrůdu kukuřice, která byla přivezena z Mezoameriky. Díky dokonalejším zemědělským metodám se zlepšila výnosnost a vyvinul se vyspělejší způsob života. Lid se soustřeďoval do velkých osad při řekách. Tyto několikatisícové osady jsou považovány za první opravdová města. Mississippská kultura měla nám neznámý náboženský kult se záhadnými symboly, jako byla : lidská ruka s okem v dlani, okřídlené oko či létající šaman.
Největší město Mississippské kultury byla bezesporu Cahokia v dnešním Illinoisu. Cahokia byla založena kolem roku 600 n.l. a v době největšího rozkvětu kolem roku 1100 n.l. mohla mít až 15 000 obyvatel. Lidé navršili v Cahokii kolem 100 chrámových pahorků. Největší z nich je tzv. „Pahorek mnichů“, který je plochou, stupňovitou pyramidou se čtyřmi terasami tyčící se do výšky 30 metrů. Když si uvědomíme, že velikost základny je 333 x 233 metrů a to, že lid Mississippské kultury neměl žádných soumarů či vozíků, a proto musel všechnu zeminu nanosit v proutěných koších, je to obdivuhodná stavba. Na vrcholech chrámových mohyl byly chrámy či hrobky ze dřeva a proutí. Ze stejného materiálu byly stavěny i domy pro obyčejné lidi.
http://www.anete.org/

Adenská a Hopewellská kultura

Adenská kultura je datována do let 1 400 př.n.l. - 200 n.l. Je to kultura Východních lesů, pravděpodobně navazující na prastarou kulturu Old Cooper. Lid Adenské kultury byl dobře organizovanou zemědělskou společností v údolí Ohia. Adenská kultura položila základ mnohem významnější kultuře Hopewellské, jejíž rozkvět datujeme do let 300 př.n.l. - 500 n.l. Návaznost nacházíme hlavně v náboženském kultu, který se projevoval stavbami gigantických pohřebních mohyl. Ty byly vytvářeny z navršené zeminy. Uvnitř byly hroby, kam se společně s mrtvými pohřbívali i bohaté sbírky krásných předmětů z lastur, mušlí, perel a zlata. Právě příslušníci Adenské i Hopewellské kultury zavedli obchodní spojení se vzdálenými kmeny a místy, odkud získávali potřebné suroviny. Tak vytvořili obrovskou obchodní síť, která vedla při řekách Mississippi, Ohio, Alabama a Missouri od Mexického zálivu až k Michiganskému a Ontarijskému jezeru.
Nejvýznamnějším střediskem Hopewellské kultury byla vesnice Poverty Point v Louisianě, která byla vybudována už kolem roku 1 500 př.n.l. na vrcholcích šesti obrovských hřebenů navršené hlíny. Vesnice obývali lovci, rybáři a zemědělci.
Lid Adenské a Hopewellské kultury spojoval především náboženský kult, zaměřený na stavbu mohyl. Tyto mohyly sloužily jako místa posledního odpočinku náčelníků a jejich rodin. Mohyly měli většinou tvar zvířat. Známé jsou např. ptačí mohyla ve Wisconsinu (Lower Dells v Sauk County), o šířce 73 m či Velká hadí mohyla (Great Serpent Mound v Adams County) v Ohiu, která má délku 405 m. Těchto mohyl je v povodí Mississippi a Ohia několik tisíc vytvořených oběma kulturami.
http://www.anete.org/

úterý, listopadu 02, 2004

Nejstarší kultury předkolumbovské doby

Podle statistických odhadů žilo na území Severní Ameriky před příchodem Kolumba něco kolem 1 miliónu Indiánů. Je přirozené, že na tak rozlehlém území a díky mnoha specifickým vlivům vzniklo velké množství odlišných kultur. Nejstarší kultury se postupně rozvíjeli dle místních diferenciací a přizpůsobování se podmínkám daných prostředím.
Tento článek bude stručným pojednáním o nejznámějších a největších z nich.
http://www.anete.org